| JAN ANDERLE - PRŮKOPNÍK DÁLNÍKŮ |
![]() |
historie českých konstrukcí je spojena se jménem Jana Anderleho (1900-1982), továrního pilota firmy Aero, konstruktéra 25 vozidel, autora typicky českého označení "dálník" pro kabinové motocykly. Anderle se podílel na sklonku svého života na vývoji prvních motocyklů firmy PERAVES a jeho jmého nese Sdružení přátel kabinových motocyklů. |
| JAN ANDERLE se narodil v roce 1900 ve Vyškově u Brna. Od roku 1914 se učil strojníkem v Brně a později se stal strojvůdcem. V roce 1918 bojoval v řadách rakousko-uherské armády na italské Pijavě. Po návratu nastoupil roku 1921 vojenskou službu v Olomouci, absolvoval leteckou školu v Chebu a stal se instruktorem létání v Prostějově. Od roku 1929 byl zalétávacím pilotem. Za války vyslýchán gestapem na základě anonymního udání. Kvalifikace zkušebního pilota ho zachránila před vězením. Po válce létal ve funkci šéfpilota firmy Aero. Po únoru 1948 zůstal s letadlem na Západě, na naléhání manželky se vrátil zpět. Odměnou byl soudní proces v roce 1950, 15 let vězení a ztráta majetku. Jako "zrádce, špion, diverzant a nepřítel dělnické třídy" strávil pět let v uranových dolech v Jáchymově a dva roky ve vězeňské nemocnici. Propuštěn v roce 1957, následuje šest let nucených prací na stavbě lipenské přehrady. V roce 1963 odchází do důchodu. V roce 1967 emigruje do německého Kirchheimu a později do Mylhúz ve Francii. Pilotní licenci má platnou až do roku 1976. Do své smrti žije v skromném příbytku na letišti Habsheim JAN ANDERLE, český průkopník myšlenky dálníků, zemřel 13.prosince 1982 a je pochován ve společném hrobě na hřbitově v Mylhúzách... |
![]() |
TŘÍKOLKA 1931 Pokus o tříkolku s hnanými předními koly a řiditelným zadním kolem. Sám Anderle označuje později tento koncept za nesmysl z důvodů směrové nestability. |
|
| Na snímku Anderle při testovacích jízdách |
| MOTÍK I 1937 a MOTÍK II 1939 Anderleho minimotocykly předválečného období |
![]() |
![]() |
DÁLNÍK 250 193? Předchůdce skutečných dálníků, zatím bez uzavřené karoserie a tím i opěrného podvozku. Dle Anderleho poznámek byl předán do depozitáře NTM v Praze. |
| MOTÍK III 1944 Přestavba Motíku I prodloužením na dvousedadlovou verzi. Původně řízení ze zadního sedadla, později přestavěno na řízení vpředu a zadní sedadlo natočeno šikmo. Stroj byl po válce prodán do Francie |
![]() |
![]() |
DÁLNÍK I 1938-41 Na snímku je zobrazena otevřená dvousedadlovka s karoserií fy.Sodomka s motorem Jawa-Minor. Jde o první skutečný dálník na našem území. Stroj byl ovládán řídítky, které bylo možno přesunout do osy vozidla. Boční podvozek byl zasunován mechanicky. O jízdních vlastnostech je možno se přesvědčit z válečného filmového týdeníku, kde je toto vozidlo zachyceno v plné jízdě. . |
|
Jan Anderle u svého stroje před montáží karoserie |
![]() |
| Základní parametry stroje: motor: dvouválec JAWA MINOR 561ccm, maximální výkon:19,5 HP, rychlost: 120 km/hod, spotřeba 4,5 l/100km, hmotnost: 300 kg |
![]() |
Zajíždění bez motoru říjen1939 |
![]() |
|
Zajíždění s motorem leden1941 |
![]() |
Karosářské práce u fy.Sodomka březen 1941 |
![]() |
|
Hotovo srpen 1941 |
![]() |
DÁLNÍK II 1949 Jednosedadlová plně uzavřená verze s motorem JAWA 350. Pokus o řízení jednostopého vozidla pomocí leteckého "kniplu" skončil neúspěchem, když tovární jezdci Jawy, která se zajímala o seriovou výrobu, měli problémy s udržením stroje na silnici. Stroj měl být následně uložen v NTM a posléze prodán na Slovensko. Dálník je vpravo na úvodní fotografii této stránky. Anderle při zkouškách řízení |
| FRONTCAR 1961 Po návratu z vězení staví Anderle jako protiváhu k motocyklu s postranním vozíkem konstrukci Froncar pro 3 osoby s motorem Jawa 250. Opěrná kolečka, mechanicky zajišťovaná, sloužila pouze jako pomocná opěra při stání. Dle informací pamětníků bylo vozidlo i při plném zatížení poměrně dobře ovladatelné. |
![]() |
![]() |
Frontcar před instalací šasi |
|
|
Anderle v plné jízdě, pasažér Dr.Vašíček |
![]() |
FRONTCAR II 1967 Pokračováním myšlenky předvěsného vozíku je stroj s plně uzavřenou kabinou pasažéra, dokončený rok před Anderleho emigrací. Na snímku pilotuje stroj sám Anderle. O jízdních vlastnostech, parametrech a osudu této konstrukce není nic známo |
| FRONTCAR III 1970 Fotografie z roku 1970 ukazují další Anderleho pokus, tentokrát již postavený ve Francii, kde Anderle na letišti Habsheim v Mylhúzách žil. K zakrytování přední části mělo být použito dvou blatníků z vozidla Opel Record. Oba reflektory a ochranný rám měly být namontovány dodatečně po kolizi s automobilem. |
![]() |
|
![]() |
| V roce 1970 podniká Anderle s FRONTCAREM III cestu na trase Stuttgart-Mylhúzy-Luzern-Gotthard-Como-Milán-Grigno- Cortina d´Ampezzo-Brenner-Innsbruck-Ulm-Stuttgart o celkové délce 2031 km. | ![]() |
![]() |
MINICYKL 1974 Dle tvrzení současníků jde o kapotovaný bicykl s opěrnými kolečky postavený během stavby Dálníku V. |
| DÁLNÍK V "ROLLAND" 1976 Od roku 1972 stavěná konstrukce s motorem Fiat, stroj měl dvojí řízení postranními pákami. Na trubkový rám je nanýtován potah z laminátových desek. V kabině vozidla sedí Arnold Wagner se synem Felixem při testech na letišti v Habsheimu. |
![]() |
![]() |
...vzácná fotografie zachycuje Jana Anderleho rok před smrtí s jeho konstrukcemi. Anderle sedí na dvoumístném bicyklu vlastní konstrukce s bočním řízením. Kolo je v pojízdném stavu u firmy PERAVES jako jediný zachovalý exemplář z této fotografie, ostatní konstrukce zmizely těsně po Anderleho smrti neznámo kam... |
| [ČESKÉ DÁLNÍKY] |